Česká škola – největší charitativní organizace u nás

Dělat třídního učitele je v českém školství charitativní činnost. Zhruba 65 tisíc třídních učitelů v našem státě má nárok za velmi odpovědnou práci s dětmi na odměnu v rozmezí 400 až 1300 Kč měsíčně (většina bere pětistovku).              

   Příplatky jsou totiž ve většině škol  vypláceny při dolní hranici tohoto rozmezí - školy nemají peníze. Co si budeme nalhávat. Je to almužna. Počítáme-li, že měsíčně třídní vykoná zhruba o 20 hodin práce více než netřídní učitel (mám zkušenost, že to může být i víc, ale 20 hodin uvádí důvodová zpráva poslanců k návrhu zákona o nových příplatcích pro třídní učitele), pak tu máme neuvěřitelnou hodinovou mzdu 25 Kč! „Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“, chce se mi parafrázovat asi nejtrapnější výrok politického dinosaura Jiřího Paroubka. (Jinak ten návrh na vyšší třídní příplatky už ve sněmovně pomalu začíná zasmrádat. Leží tam už totiž od dubna loňského roku a předcházející pokusy o zvýšení příplatků za třídnictví v minulých letech nevyšly.)

      A teď střih. Jedeme do vyšších pater. Více jak 20 úředníků ve funkcích ředitelů a 6 náměstků na ministerstvu školství placených z našich daní berou více jak milionový roční plat (nejvyšší plat za rok 2018 byl dle tabulky uveřejněné před pár dny samotným ministerstvem  1 933 133 Kč, což je měsíčně průměrně 161 094 Kč) a jen na odměnách mnozí z nich dostali víc, než je průměrný roční plat učitele.  Čtyřikrát se ve zveřejněné tabulce v kolonce odměny objevuje částka vyšší než 400 000 Kč a další tři úředníci dostali navíc k platu přes 200 000 Kč. Zatímco průměrný roční plat učitele v regionálním školství je 366 540 Kč. Jako důvod vysokých odměn je u všech těchto námi placených úředníků uváděno :„Za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných služebních a pracovních úkolů“.Co si o tom má běžný učitel v České republice myslet? Asi nečeká, že vedoucí pracovník ministerstva bude dělat za běžný plat učitele, ale že úřednická odměna bude větší než jeho roční plat?

     Ale zpět k charitativní činnosti v našem školství. Být mladým nastupujícím učitelem je další velká česká dobrovolnická práce. Nástupní plat učitele je (již dle nové tabulky - příloha č.5 po zvýšení platu od 1.ledna 2019) 28 630 Kč. Ano, čtete dobře! Určitě vám teď naskakují před očima úplně jiná čísla. „Vždyť v televizi říkali, že učitelé už berou průměrně 39 tisíc..“, říkáte si. „Vždyť teď dostali přidáno 15%.“ Všechno jsou to ovšem zkreslené nebo nepřesné údaje, které se na nás valí ze všech možných médií (bohužel včetně mé oblíbené České televize, ta ale na upozornění Pedagogické komory už svůj článek o údajných 39 tisících poopravila). No a těch 15% nikdo zatím také neviděl. Nová tabulka, podle které teď učitelé dostávají k podpisu nové platové výměry, obsahuje zvýšení o pouhých 10% (odečtu-li aktuální inflaci z prosince 2018, která činí 2 procenta, tak je to vlastně reálně o 8 procent). No a ty další slibované peníze školy ještě nemají, možná prý budou na jaře (ministr Plaga včera na ČT řekl březen/duben).  Ale v našem státě se může stát všelicos. Znáte to. A tak, když se teď rozhodují vaše děti nebo mladší čtenáři iDnes sami, čím budou, při pohledu na nástupní plat předpokládám, že je učitelství nenapadne. Vždyť si stačí vyjet inzeráty z dnešního dne například ze známého obchodního řetězce LIDL. Vybírám náhodně: „Skladnice – nástupní plat 27 000 Kč, po roce máme pro Vás připravenou smlouvu na dobu neurčitou s pevně danými nárůsty mzdy (po 1. roce 28 000Kč, po 2. roce 29 000 Kč).“ Nebo:“ Lidl Praha-Lhotecká, prodavačka - smlouva na dobu neurčitou s pevnými nárůsty mzdy (nástupní mzda 25 500 Kč, po 1. roce 26 500 Kč, po 2. roce 27 500 Kč).“ Myslím, že to stačí.

     Jeden z kolegů nedávno zde na svém blogu napsal, že školství nikdy nebyla pro jakoukoliv vládu priorita, a že ve školství dle vládních slibů chybí za posledních 17 let téměř 1,5 bilionu korun. Je to dluh nám všem. Učitelům na platech, třídních příplatcích, dětem na lepších či nových budovách škol, nových lavicích a tabulích, na nových počítačích, tabletech, interaktivních tabulích, nových učebnicích, pracovních sešitech zdarma, možná i těch obědech zdarma, v pomůckách pro málo nadané i hodně nadané děti a do budoucna také dluh ve formě kvalitních učitelů. Protože kdo bude tedy naše děti a vnoučata učit, když si chytří studenti zcela logicky budou při pohledu na inzeráty na prodavačku nebo skladníka a pohledu na novou platovou tabulku klepat na čelo?